2010: [01]|[02]|[03]
2009: [01]|[02]|[03]|[04]|[05]|[06]|[07]|[08]|[09]|[10]|[11]|[12]
2008: [archiv]|[09]|[10]|[11]| [12]
-----------------------------------------------------------------------------------

23.04.2008 | Tatka bogues

"Když se to přežene na mejdanu, tak kolikrát ani nevim vedle koho se probouzim!"

07.04.2008 | BytPlnyRyb.com (love)

29.11.2007 | pauza

Tak jsem si to vyzkoušel a je čas dát ruce pryč. Obohacovat tyto stránky denně o nový obsah je pěknej záběr. Tak zkusim trochu zjemnit a třeba přijde zase období kdy do toho šlápnu na plno a dám více jak pět zápisů. V hlavě už mam další témata která bych si rád nastudoval a pěkně je sem vpálil. Každopádně si teď během dne nemam šanci urvat hodinku na seriózní zápis. Spíš by to mělo směřovat k psaní neseriózních zápisů :) Ale od toho je tady bogues. Dejte mi čas se rozkoukat a uvidíme co přinese prosinec.

23.11.2007 | kafe, kofein, kokain

Při spinningu se náš "trenér" jednou otřel o téma káva. O tom že časté pití dehydruje víme asi všichni, ale jsou to ruku v ruce s instantní vzpruhou jediné vlivy na naše tělo?

O původu kávy existují dva příběhy. Jeden uvádí arabského doktora Rhazese, jenž 900 p.n.l. zmínil kávu jako lék. Druhý je o etiopském pastevci koz (300 p.n.l.), který si všiml že jeho kozy jsou po požití černých bobulí velice aktivní. O účincích se zmínil mnichům v nedalekém klášteře, kteří začali bobule užívat při svých večerních meditacích pro udržení pozornosti. Později mniši zjistili že z bobulí jde připravit lahodný nápoj a tadááááá, kafíčko je na světě. V evropě se nápoj rozšířil až v 16. století, ale rychlost s kterou se tento nápoj šířil byla obrovská. A jak jsme na tom dnes?

Dnes jsou přeborníky v pití kafe převážně obyvatelé severských států (Švédsko, Dánsko..), kteří do sebe naládují v průběhu jednoho roku průměrně 10 kg kávy. Teda né že bych chtěl být nějak rejpavej, ale to musí bejt velkej masakr. Na den to vychází 27g kávy, při průměrném množství 7g kávy na správné presso jsou to 4 šálky denně. Každej den to do sebe perou horem dolem. U nás v ČR se také rok od roku v pití zlepšujeme. Meziroční nárust byl mezi rokem 2006-2007 přijatelných 9%. V současné době jsme na světovém průměru ve spotřebě - 3 kg/osoba (takže přijatelný šálek na den). U nás je statistika trochu zkreslená oblibou "turka", jelikož pro přípravu jednoho šálku spotřebujeme mnohem méně kávy než na šálek pressa. Každopádně právě mletá káva u nás ztrácí na oblibě a mladí dnes inklinují převážně ke kávě instantní.

S narůstající spotřebou na hlavu v ČR nenechává chladným ani bussines který se kolem kávy točí. A tak se dnes a denně setkáváme s větším a větším množstvím obchodů zaměřených jen a pouze na prodej kávy. Určitě Vás neminula síť Coffee haven. Kávu sice nekoupíte pod 60 Kč, každopádně se můžete obohatit o kávu s příchutí malin (má osobní zkušenost není kdovíjaká, moc mi to nechutnalo a to že toho bylo 300ml vedlo k výslednému vylití), jahod, banánů a kdo ví čeho ještě. Potěšující pro milovníky kávy bude jistě ohlášený vstup nejslavnějšího řetězce s povzbuzováky na náš trh. Do konce tohoto roku si budeme moci dát drahou kvalitní kávu ve Starbucks cofee, no není to skvělý?

Když už jsem psal o těch účincích. Vědci dnes a denně přicházejí s novými výsledky průzkumů vlivu kávy na organismus. Asi už nikoho nepřekvapí to že kofein je škodlivý a tak by se ho měl člověk vyvarovat. Průzkumy však každý den hlásají více pozitivních než negativních vlivů. Tak třeba to že káva u žen působí jako afrodisiakum (supeeer), nebo že káva v podobě kávy do sebe lidé perou nejvíce antioxidantů (obsaženy i v černém čaji, banánech, kukuřici..), které vážou volné radikály v těle jenž nemohou dále škodit. Ale u toho to nekončí, káva umí i zlepšovat paměť, snižovat riziko stařecké cukrovky, zastavit vypadávání vlasů. Také bylo popřeno že pravidelné pití kávy má vliv na kvalitu spánku. No je toho mnoho a mnoho, každopádně co dneska vytáhnu na našeho trenéra je že když člověk pije kávu má po hodinovém cvičení o 48% méně bolestí. Jdu si udělat pořádnýho magoráka.

O kokainu si přečtěte raději někde jinde, když vidim kolik pozitivního se dá přečíst o kávě - nebudu riskovat.

22.11.2007 | Asociální emulátor

Tak o financích dnes rozhodně ne! Dneska se podíváme na mnou nově objevený žánr počítačových her, který se Vám pokusim vnutit.

O víkendu jsme s Boguesem vyrazili na nákupy. Jak je jeho dobrý zvykem, zastaví se u stojanu s PC hrami a to by bylo, aby si něco nevybral. Zachvilku už nad hlavou mává zaprášenou krabičkou s nápisem Singles: Flirt up your Life a já jen točím oči v sloup a rovnou ji zavrhuji. Tohle jsou přesně hry, které žerou hafo času a člověka unudí do stavu zimní hybernace. To ho ale po návratu neodradilo od okamžite instalace. Škoda.

Sociální simulátory jsou typem hry, kde si hrajete na realitu. Většinou si postavíte baráček, vybavíte jej nábytkem, vyladíte rozvržení všech věcí a pak se tam vloží panáčci a panenky a hra začíná. Ovládáte úplně všechno - Od chození na záchod, stravování, hygienu (česání, čištění zubů, mití rukou, koupel) přes úklid, vynášení koše, mití nádobí až po flirtování, koníčky, péči o figuru. Vše ovlivňuje vývoj postavy, jejich vzájemné vztahy s ostatními, či dokonce délku života (The Sims - po umrtí postavy se duch objevuje v noci a straší - Jak zpívá Robert Křesťan "Kdo to obchází můj dům"). Nejslavnější a nejoblíbenější hrou je nepochybně The Sims, jenž je v současné době u druhého dílu s neuvěřitelným počtem 7 datadisků. Sláva Sims vyprovokovala i další firmy, které se chtěly na úspěchu také přiživit, a tak vznikla hra Singles - která tento žánr vzala po svém a vytvořila simulátor spolubydlení dvou osob opačného pohlaví, které máte za úkol seznámit a postupem času dovést až před oltář. Druhý díl je obohacen o třetího spolubydlícího, vytváří tak milostný trojúhelník :) Jak jsem si myslel, prostě nuda.

Bogues věnoval hře pár hodin v sobotu. Večer jsem přisedl a okukoval herním mechanismus, pak přišel zlomový okamžik - ke hře jsem si sedl JÁ a bogues odešel na mejdan! Když jsme se v pět ráno potkali, byli moje postavy už v pokročilém stádiu dokonalosti. Všechny parametry na maximum a já si tak spokojeně vrněl. Přes občasné hádky kuli úklidu (prostě nutit k úklidu ženu je mi přirozenější) hra odsejpala. Prostě mě to dostalo. Když jsem krátce po probuzení dotáhl páreček před oltář a dohrál hru po cca. 6 hodinách herního času, mohl jsem jen konstatovat že teoreticky mám ty vztahy v malíku (teď to jen převést do praxe, che). Nečekal jsem od té hry nic, takže to bylo hooodně velké překvapení. Kdo bude mít zájem, rádi hru zapůjčíme.

Všem mohu tuto vycpávku volného času jen doporučit. Nyní již v ruce svírám 4 originální CD The Sims 2, je načase vyrazit bojovat do virtuální reality všedních dnů (no není to hrůza?!?).

Abych se otřel i o ty finance - hra stála 149,- Kč :)

20.11.2007 | vaříme?!?

Asi každému je předem jasné, že vaření nepatří k mému každodennímu chlebu. Přesto by každý člověk měl umět uvařit alespoň něco pro sebe a své bližní, proto si dnes dáme malé vařící okénko. Začneme přípravou bešamelu/bešamelové omáčky a skončíme přípravou jídla pro situace kdy lednička hlásí prázdno.

Bešamel, jedná se o smetanovou omáčku kterou měl v oblibě francouzský finančník markýz Louis de Béchameil (marquis de Nointel *1630 +1703). To byl pro zajimavost syn Jean-Baptiste Béchameil, byl to bohatý farmář a správce domu Philippa II (vévody z Orléans). Omáčka se dá použít k zelenině či k masu, ale rozhodně nejlepší je na zapékání. Příprava je velice jednoduchá:

Ingredience: 50 g hladké mouky, 50 g másla, 1/4 l mléka (vývaru), špetka muškátového oříšku, sůl

Postup přípravy: Máslo rozehřejeme a za stálého míchání přidáváme mouku. Umícháme světlou jíšku, zředíme ji mlékem a za občasného míchání povaříme do zhoustnutí. Ochutíme solí, muškátovým oříškem a ještě 2 minuty povaříme.

[zdroj: recepty.cz]

Co se s tím dá dál dělat?! Tak to netušim :) Ale výraz bešamel se kolem mě točí den co den - tak jsem se donutil něco si o něm přečíst a Vás tím obohatit. Jakej jsem? Ale aby to nezkončilo jen receptem na omáčku které je k ničemu - doporučuju na rychlé uvaření skoro z ničeho následující recept:

Nouzová placka

Ingredience: 2x vejce, strouhanka, koření dle chuti, cibule, olej

Postup přípravy: Vejce rozbijeme, rozmícháme. Cibuli nakrájíme na pásky. Do misky nalijeme rozmíchané vejce, přidáme cibuli a strouhanku tak, aby vzniklá směs nebyla moc tekutá ani suchá. Následně okořeníme, mně se nejvíce osvědčilo steakové koření. Výslednou hmotu umístíme na pánev jako placku a osmažíme. Následně můžeme servírovat, lze přidat ještě kečup nebo třeba dresink, podle toho, co doma najdeme. Dobrou chuť!

[zdroj GYD]

Tak timhle myslim svoje žaludky potěšíte určitě. Kdybyste to zkombinovali s bešamelem. No nic. Zítra se podíváme na finance.

19.11.2007 | kdo si hraje nezlobí

Blíží se nám Vánoce. Né každý má dárky nakoupeny (o čemž se přesvědčíte letmým nakouknutím do jakéhokoliv nákupního centra - blinkám), a tak možná uvítáte malý tip. Bohužel se Česku tento objev zatím obloukem vyhýbá, proto jsem se rozhodl obohatit síť o pár informací.

Poprvé jsem se s touto srandou potkal u boguese v práci. Někdo ji tam kdysy zanechal a teď tam obšťastňuje klienty. Každopádně po prvním kontaktu mě to vzalo neskutečně.

A o co vlastně jde? Bop It je elektronická hračka na týrání mozkových schopností. Hra spočívá ve vnímání hlasových příkazů a následném provedení rozličných akcí. Původní varianta hry měla tyto akce tři: Twist It (zakroutit), Pull It (zatáhni), Bop It (prašť). Doba postoupila a sním i obtížnost. Ke mě se dostala varianta Bop It Extreme 2, která má akcí 5 - doplněna o Spin It (zatoč), Flick It (kmitni).

Bop It


Bop It Extreme 2

Hra začíná vyslovováním příkazů v pomalém tempu do rytmu hudby, následné zrychlování a změny rytmů se Vás hra snaží překvapit (poté co jede popáté příkaz Twist It se už jen bojíte kdy přijde změna), nestisknutí v časovém limitu (odhadem 1,5 sekundy), či provedení jiné akce než vyslovené, hru ukončí. Hra má ještě dva další módy, kdy hrajete ve dvou (po pěti příkazech následuje mezihra, kdy dojde k předání do rukou druhého hráče), nebo těžší varianta singleplayeru při niž dochází místo příkazu k produkci zvuků, podle kterých musíte provést akci. pro mě je to něco jako expert mode, který je mi zapovězen. Zařízení je opatřeno vstupem na sluchátka, takže je možno trénovat i cestou do práce - určitě se tim ale jistojistě zviditelníte.

Tehdá jsem si Bop It šťastně odnášel v batohu (neukrad/zapůjčil) s tím že si budu celý večer hrát. Omyl, celý večer si s ním hrála Lucka a ukázalo se že má na hru mnohem větší nadání než já (podle zkušeností v boji muž/žena jednoznačně vyhrávají ONY). Co je na Bop It motivující je High Score, po několik hodinách se počet úderů zastavil na hodnotě 105. Následně bylo zařízení vráceno zpět do Kartpenu, aby mohlo následně obešťastněno osazenstvo dovolené v Tatrách. Asi vlivem vysokohorského vzduch byl rekord zvýšen na 153. Skóre nahrála 15ti letá slečna a bylo na čase aby se hra vrátil opět do rukou Lucie (já už dávno rezignoval se svými 89 údery). K dnešnímu dni tedy vyhlašuji neoficiální rekord ČR a to ve výši 210 úderů.

Jak jsem psal, v současné době není na českém trhu žádný distributor (pokud chcete podnikat, myslím že vhodný artikl ke vstup na trh), ale sehnat se dá za lidovku kde jinde než na ebay (v ceně 15 - 20$). Určitě to za ty peníze stojí!

16.11.2007 | hry bez hranic

Je pravda že úplně ignoruju TV zprávy, proto mě z dnešních novinek potěšila jediná, a to moc. Ve všech těch záplavách zdražování a dalších finančních pohybů (včerejší propad na pražské burze mě nenechal spát celou noc) se vyskytl zpráva o odsouhlasení vstupu ČR do schengenského prostoru (poslední formální odsouhlasení evropským parlamentem). Hranice padnou k 21.12.2007. S vervou jsem se vrhl do pročítání internetových deníku a kde nic tu nic. Asi sem zaspal nebo co, to je to tak samozřejmé, to to všichni věděli a jen mě to minulo? Ale prdim na to. TO důležité je, že je to tak. Konečně budeme moct vyrazit jakýmkoliv směrem bez hrozby prohlídek. V důsledku to znamená že i hranici státu můžete překročit na jakémkoliv místě. Nejvíce na tom vydělají borůvkáři z bavorska, jejiž nájezdy na naše obří borůvky teď budou jistě mnohem intenzivnější, na oplátku jim tam naveze nějaký ten český odpad (třeba Paroubka).

V hlavě si tak sumíruji co všechno to přinese. A první mě napadlo že nebude problém naplnit auto pěkně v holandu pořádnou zásobou kvalitní Bíle vdovy, AK47kou či snad Superskunkem a potěšit tak záhy žáky prvního stupně ZŠ K. H. Máchy v Doksech. Ale proč by to někdo dělal? Trochu mě také znervozňuje přenechání kontroli hranice s "východem" na slovenských bedrech. Tohle ale nebudu rozvádět, je to čistě jen můj vnitřní problém. Pak tu máme dopravu, myslim že to teď bude s kamiónama ještě větší peklo. Spuštění poplatků za využití českých silnic I.třídy musí přijít co nejdříve a s ním ruku v ruce zákaz pohybu nákladní dopravy o víkendech (celoročně).

Tak ještě trocha faktu a už toho nechám. Schengenský prostor vznikl 14.7.1985 sepsáním dohody států Francie, Německa, Belgie, Lucemburska a Nizozemska o volném pohybu osob a zboží. V současné době jsou členy všechny státy EU kromě Irska a Velké Británie (které sice podepsali, ale pouze určité části dohody). Od prosince jsme tam i my a slováci (a další). Teď už jen čekat 21.3.2008, kdy snad padnou definitivně i kontroli na letištích. Zase jsme o kousek dál v integraci do EU, což kvituji s povděkem i jako poloviční euroskeptik.

Že je venku kosa je jediná jistota dnešního dne.

15.11.2007 | brigády

S věkem se mění pohled na všechno co se kolem děje, to nepochybně. Tak třeba peníze a cesta k nim - od věku kdy je nevnímáš (nemáš) se dostaneš do věku kdy je dostáváš (pořád nemáš), až k věku kdy by tě rodiče měli nutit k výdělku. Žádné začátky nejsou lehké, takže přes vykrádačky a rozkládačky všehomožného druhu (to Vám byla sranda jak tenkrát brácha dostal 300W skrze kalený plátek pilky) se člověk dostane k jakž takž k normální brigádě. Nebo alespoň za mých časů to tak bylo. Jen tak na zkoušku jsem zabrousil na servery nabízející práci s představou že je mi 16-17 (nebo tak nějak - kdo ví kdy teď je ta puberta). A světe div, normálně to je přehlídka příležitostí, člověk si ale musí umět vybrat. Samej Customer Care Specialist, telesales consultant, doplňovač všehomožného všudemožně - tyto skupiny jsem rovnou odfiltroval. Dále jsem odškrtal všechno co vyžaduje specializaci (účetní, právník bleh).

Tak tady sedim, koukám na tu nabídku a musim se držet abych své CV neposlal i přes tu imaginaci. Určitě zaujme na první pohled pozice Sandwich Artist, představa jak balancuji mezi salátem a zelím, žongluji s meatballs a v závěrečné variaci v saltu mortáles předávám hotový sendvič, je strhující. Tohle přece chci dělat. Úklid sněhu Hradčanská 250,- / ks, tomu říkám nabídka - Kdybych ukecal jeden kus sněhu jako vločku, jednou lopatou bych mohl vydělat milion, nebo dva - to sou blazni. PLACENÝ průzkum o KÁVĚ tak do toho bych šel rozhodně, není nad to pěkně dvě hodiny někde srkat černý mok, zvláště pak v téhle kose, ale co ty negativní vlivy na zdraví?! Propůjčení vašeho bytu, super věc - stačí počkat až rodiče opustí byt a je vyděláno. Trošku vyděsí že se tam bude cosi natáčet, tak snad ale u toho být nemusím a případně exkrementy si štáb odnese sesebou. Kdybych se hodil do gala mohl bych být HOSTESKA prestižního časopisu. Už to mám, bude to takhle:
Ráno v devět vstanu (rodiče jsou už v práci), vpustím štáb do bytu a razim pěkně v klidu na ranní dvouhodinovou kávu. Ještě jsem ani nemákl a už mam v kapse 1.500,-. Bez práce nejsou koláče, skočim si hodit 2x lopatou a jsem na 2k. No a to je teprve 1 hodina odpoledne a mě zužuje hlad. Jdu teda do SUBWAY předvěst nějaké to číslo a při té příležitosi zpolikám pár baget (v přemetu). Je to na 4 hoďky, takže v šest jsem volnej pro toho gentlemana co už na mě netrpělivě čeká před pasáží. Naštěstí mi vyhládlo, takže ho na tu luxusní večeři rád doprovodím. Snad po mě nebude chtít "nějaký ty služby". Všechno dobře dopadá. Ve 22:00 jsem doma v plné kráse, najedenej, spokojenej a o 4 tisíce bohatší.

Na druhou stránku nabídky brigád už jsem ani neklikal. Moje první brigáda byl závoz spodního prádla, tehdá sem si myslel že je to kdo ví co, ale v kontextu současné nabídkou to byl slabej odvar.

Jdu si zkusit salto.

15.11.2007 | tohle je za trest

Je načase něco začít. Je na čase začít něco, co neskončí následující měsíc. Je čas dlouhodobých perpektiv...

K internetu jsem přičuchl poprvé v roce 1998. Od té doby se mnohé změnilo. Od propírání každého banneru na stránkách, po reklamní smrště současných portálů nad kterými nikdo ani nevzdechne. Od prvních blogů tvořených ve Frontpage, po fundované systémy umějící vše (od samoinstalece po deinstalci). Počítače začínají umět vše, nad čím jsmě tehdá fantazírovali. No není to krásné?

A tak jsem si řekl že naskočím, kdysy jsem už určitou zkušenost s blogováním měl, ale byl to dost najivní pokus svést se na první vlně blogové mánie. Teď už čas postoupil, tuším že nutit se do psaní je nanic - že né každý den je zajímavý, ale je třeba ho zachovat. Vzpomínky jsou fajn, ale vytrácejí se. Disky s fotkami, které jsou schopny vyvolat zapomenuté okamžiky, odcházejí (už sem takhle přišel o 6 let fotek). Zapsané vzpomínky do blogu, jsou a budou (když už nefunguje zálohování vlastních dat, na hostingu je to jinak :). Tak přesně proto zkusím něco podobného podstoupit. Beru to jako vlastní trest za špatnou pamět. Nikoho nenutím číst, ale ty statistiky prostě denně zkouknu. To ví každý (bloger).

Zpouštím tohle všechno na fungujícím systému, tak doufám že mi pomůže vytvořit tu prostředí hodné návratu. Od klesajícího kurzu eura, po historky tvořené v rámci bytplnyryb.com

Uvidíme, uvidíte...